Analýza HzPD k návrhu ústavního zákona o celostátním referendu, podaného poslanci Parlamentu ČR z Hnutí Úsvit Tomia Okamury jako sněmovní tisk č. 114/0 Hodnocení návrhu má za cíl poukázat na klady, zápory a možnosti doplnění a úprav návrhu zejména z hlediska naplnění článku 2 Ústavy ČR, odstavců 1a 2:
1) Lid je zdrojem veškeré státní moci; vykonává ji prostřednictvím orgánů moci zákonodárné, výkonné a soudní.
2) Ústavní zákon může stanovit, kdy lid vykonává státní moc přímo.
Návrh zákona bude též posuzován z hlediska reálné použitelnosti referenda občany v praxi.
Analýza si všímá i některých pojmů, jejichž obsah se dá vykládat velice široce a mohou tak omezovat rozhodovací suverenitu lidu v referendu
1. Pozitivní principy návrhu - · Návrh v článku 1, odstavec (1) umožňuje občanům rozhodovat o všech otázkách, o kterých mohou rozhodovat zatím jen zastupitelé. Je to zásadní předpoklad, vycházející demokratických principů, kdy lid je zdrojem veškeré státní moci.
- · Výjimky, které jsou uvedené v odstavci (2), čl. 1 návrhu, jsou opodstatněné, jelikož zamezují zrušení základních práv a svobod, nezávislosti soudů a podstatných záležitostí demokratického právního státu.
K písmenům b) a c) odstavec 2 čl. 1 je dílčí výhrada, která je rozvedena v části negativa návrhu
- · Článek 3 odstavec (4) uvádí, že pro vyvolání referenda je třeba nejméně 100 000 oprávněných voličů. Je to 1,18 % z celkového počtu oprávněných voličů v ČR, což je přijatelné a srovnatelné např. se Švýcarskem (1% pro změnu zákona a 2% pro ústavní zákon) nebo s doporučením mezinárodních organizací, zabývajících se přímou demokracií (1%).
- · Článek 8 uvádí, že rozhodnutí v referendu je přijato, jestliže se pro ně v hlasování vyslovila nadpoloviční většina hlasujících. Platnost výsledku referenda není podmíněna žádnými dalšími omezeními, jako je např. kvorum účasti při hlasování. Demokratický princip svobodné volby občanů v hlasování je tím respektován a ti, kteří se hlasování nezúčastní, předávají tím svůj mandát občanům, kteří se hlasování zúčastní.
- · Z článku 10 vyplývá, že rozhodnutí v referendu je závazné pro všechny orgány i osoby, zákony schválené v referendu jsou nadřazené ostatním zákonům a zákon schválený v referendu může být změněn pouze jen v referendu. Tyto principy vychází plně z garantované svrchované moci lidu, který musí mít v demokracii v rozhodování vždy poslední slovo a nad jeho přímým rozhodováním není vyšší moci.
2. Negativa návrhu - · V písmenu b) odstavec (2) článek 1 je uvedeno, že otázka pro referendum nesmí směřovat k rozhodnutí, které by bylo v rozporu se závazky, které pro Českou republiku vyplývají z mezinárodního práva.
Pojem „mezinárodní právo“ je tak široký
(definice: „Mezinárodní právo je soubor pravidel, které státy nebo národy uznávají jako závazné pro jejich vzájemné vztahy, a to včetně jejich vztahů s mezinárodními organizacemi. Mezinárodní právo je obyčejně včleněno do dohod mezi svrchovanými státy, a/nebo od takovýchto dohod odvozeno.“ Více na
https://e-justice.europa.eu/content_international_law-10-cs.do,
že může být i v rozporu s písmenem c) odstavec (1) článku1 návrhu, kdy lid rozhoduje v referendu o souhlasu k ratifikaci nebo výpovědi mezinárodní smlouvy.
Zvláště v rámci EU nemusí občané souhlasit se zaváděním některých právních norem do české legislativy. V důsledku výše uvedeného principu, by nemohli svůj nesouhlas uplatnit v referendu.
Příkladem může být otázka přijetí/ nepřijetí Eura v České republice.
- · V písmenu c) odstavec (2) článek 1 je uvedeno, že otázka pro referendum nesmí směřovat k zásahu do výkonu moci soudní.
Obsahem pojmu „výkon moci soudní“ může být považován např. i způsob volby soudců. Není důvod, proč by občané nemohli požadovat změnu způsobu volby soudců, jejich jmenování aj. Pojem je tedy širší a omezuje v některých oblastech právo občanů rozhodovat o nich v referendu.
- · Článek 4 odstavec (1) písmena a) a b) umožňují podat návrh na referendum i 50 poslancům, 33 senátorům nebo vládě.
Referendum, jako nástroj přímého rozhodování lidu, je protiváhou k nepřímému rozhodování v zastupitelských orgánech. O tom, kdy k rozhodování lid použije referendum, rozhoduje jen on sám, ze své svrchovanosti uplatnit svou moc. Privilegium pro politiky a vládu vyvolat referendum se staví proti tomuto demokratickému principu.
Tím, že politici dostanou možnost vyvolat jednoduše referendum, bude zpochybněna rozhodující většina v Parlamentu. Každá opozice, přehlasovaná ve sněmovně, bude potom moci jakýkoliv zákon vetovat vyvoláním referenda. Tímto postupem ale potom referendum, jako nástroj přímého rozhodování, ztrácí smysl a stane se vyděračskou pomůckou pro politické hrátky.
- · Z článku 5 odstavec (1) s návazností na článek 3 vyplývá postup pro podání návrhu na referendum takto:
a) petiční výbor oznámí do Ústředního věstníku ČR zahájení sběru podpisů,
b) petiční výbor shromáždí podpisy nejméně 100 000 oprávněných občanů,
c) prezident republiky do měsíce od jeho doručení navrhne Ústavnímu soudu, aby posoudil, zda je položená otázka v souladu s požadavky uvedenými v čl. 1.
Tento postup znevažuje úsilí navrhovatelů referenda při sbírání podpisů. Ti vynaloží mnoho času, peněz a práce při sbírání podpisů a poté se může stát, že Ústavní soud rozhodne o tom, že navržená otázka bude nepřípustná. Mělo by tedy dojít nejdřív k prověření otázky soudem a poté teprve ke sbírání podpisů.
- · V čl. 9 odst. (1) je uvedeno: “Nevyhlásil-li prezident republiky referendum ve lhůtě podle čl. 5 odst. 3, smí se ten, kdo podal návrh na jeho vyhlášení, obrátit do měsíce od uplynutí uvedené lhůty na Ústavní soud s návrhem, aby rozhodl, že prezident republiky byl povinen referendum vyhlásit. Ústavní soud rozhodne ve lhůtě podle čl. 5 odst. 3. Vyhoví-li Ústavní soud tomuto návrhu, své rozhodnutí vyhlásí při splnění požadavků čl. 6 obdobným způsobem jako zákon; dnem vyhlášení tohoto rozhodnutí je referendum vyhlášeno.“
a dále odst. (2): “Návrh Ústavnímu soudu podle odstavce 1 nelze podat, jestliže Ústavní soud již rozhodl, že návrh na vyhlášení referenda je nepřípustný nebo že navržené otázky, které mají být v celostátním referendu předloženy, nejsou jednoznačné nebo srozumitelné.“
Neexistují dle tohoto návrhu zákona žádné další důvody než uvedené v článku 5 odst. 3, proč by neměl prezident referendum ve stanoveném termínu vyhlásit. Pokud tak neučiní, je nutné to považovat za hrubé porušení ústavního pořádku
Celý čl. 9 odst 1 i 2 je tedy protismyslný, rozporuplný a tím i zbytečný.
Možnosti úprav a doplnění návrhuZ výše uvedených hledisek posuzování návrhu, je též třeba návrh doplnit o některá ustanovení, která tato hlediska posílí.
K odstranění některých nejasností, vzniklých použitím široce definovatelných pojmů, je třeba provést částečné úpravy znění textu.
Úpravy návrhu - · V písmenu b) odstavec (2) článek 1přesně určit oblasti mezinárodního práva, použitelné pro návrh v písmenu b) odstavec (2) článek 1 a to tak, že znění „z mezinárodního práva“ nahradit zněním „ z imperativní normy obecného mezinárodního práva (ius cogens)“.
Mělo by se jednat hlavně o určitá závazná ustanovení mezinárodního práva (např. zákaz genocidy, mučení, apartheidu, rasové diskriminace a otroctví)
- · V písmenu c) odstavec (2) článek 1 znění „do výkonu moci soudní“ nahradit zněním „do nezávislosti v rozhodování soudů".
Omezení v tomto bodě by se mělo týkat jen oblasti nezávislého rozhodování soudů
- · Z článku 4 odstavec 1 vypustit písmena a) a b).
Zrušit možnost vyvolat referendum poslancům, senátorům a vládě
- · V článku 5 odstavec 1 změnit znění …požadavky v čl. 3 nebo 4 odst. 1… na znění …požadavky v čl. 3 odst. 1, 2 a 3 nebo v čl. 4 odst. 1…
Tím se změní postup pro podání návrhu na referendum takto:
a) petiční výbor oznámí do Ústředního věstníku ČR záměr iniciovat referendum na konkrétní otázku,
b) prezident republiky do měsíce od jeho doručení navrhne Ústavnímu soudu, aby posoudil, zda je položená otázka v souladu s požadavky uvedenými v čl. 1,
c) petiční výbor shromáždí podpisy nejméně 100 000 oprávněných občanů.
- · Celý čl. 9 odst. 1 a 2 vypustit.
Celý článek je protismyslný, rozporuplný a tím i zbytečný (viz negativa návrhu)
Doplnění návrhu - · Článek 6 doplnit z hlediska minimalizace nákladů o možnost souběžného konání více referend v jednom termínu
- · Článek 7 doplnit z hlediska informovanosti občanů, potřebné k jejich rozhodování, o nový odstavec se zněním ve smyslu:
„ Občané dostanou od příslušného státního orgánu do poštovních schránek v dostatečném předstihu před hlasováním informační brožuru s plným zněním návrhu iniciativy, zákona nebo dílčího návrhu zákona. K tomu informační leták, ve kterém budou zveřejněny argumenty pro a proti“.
- · Návrh doplnit o nový článek, který uvede požadavek povinného referenda, kdy referendum musí být povinně vyhlášeno k otázkám, které budou taxativně uvedeny v tomto zákoně a budou se týkat např.:
Ø všech ústavních změn,
Ø přistupování k jakýmkoliv nadnárodním společenstvím a vystupování z nich,
Ø přenechání zásadních částečných pravomocí státu do působnosti nadnárodních společenství.
- · Návrh doplnit o nový článek, který uvede možnost Parlamentu podat protinávrh, který bude hlasovaný souběžně s původním návrhem na stejném hlasovacím lístku. Voliči odpovídají na každý návrh samostatně a navíc odpovídají na třetí otázku, tázající se na to, který z návrhů preferují pro případ, že oba návrhy budou schváleny. Nezodpovězené otázky se nezapočítávají, pohlíží se tedy na ně, jako kdyby se volič pro danou otázku referenda nezúčastnil.
Zdůvodnění: Filozofie tohoto modelu vychází z principu, že demokracie je dialog. Parlament může reagovat na návrh lidové iniciativy a tvůrci lidové iniciativy s ním mohou soutěžit o přízeň lidu. Tímto způsobem je možno zvýšit výslednou kvalitu přijatého rozhodnutí a vyhnout se případům těsného schválení petičního návrhu, i když existuje lepší obdobný návrh. Úprava je totožná s úpravou Švýcarska.
- · Návrh doplnit o právo občanů podepsat petice elektronicky.
Zdůvodnění: Sběr podpisů se zjednoduší pomocí elektronického podpisu a tato možnost již existuje v ČR pro petice na úrovni EU (Evropská občanská iniciativa).
Způsob hlasování v referendu není v návrhu uveden, je ale třeba možnost podepsat petici elektronicky zohlednit v prováděcím zákoně.
Celkové shrnutí hodnoceníNávrh ve většině bodů vychází ze základních demokratických principů a dává občanům možnost rozhodovat o všech důležitých otázkách přímo prostřednictvím referenda. V návrhu je respektována svrchovaná moc lidu, garantovaná Ústavou ČR. Podle tohoto návrhu bude pro občany referendum v praxi realizovatelné. Návrh neobsahuje závažné překážky, které by použití referenda bránily.
Je však důležité, aby návrh byl doplněn na základě výše uvedených návrhů, které vychází z dokumentu
„Základní teze k zákonu o obecném referendu“, který vypracovalo Hnutí za Přímou Demokracii. Zvláště je třeba zdůraznit nutnost doplnění o institut povinného referenda, který řeší rozhodování o otázkách, kdy se použití referenda v rozhodování předpokládá automaticky a občané proto nemusí sbírat podpisy pod petici. Důležitým doplněním je i otázka protinávrhu, který podpoří rozvoj dialogu mezi občany a zákonodárci.
UpozorněníTato analýza se týká konkrétního návrhu, který předložilo Hnutí Úsvit v rámci současného čistě zastupitelského politického systému v ČR a nekoresponduje v některých bodech s návrhem tezí k obecnému referendu a organizačním schématem procesu průběhu referenda, které HzPD vypracovalo.
Návrh hnutí Úsvit:
http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=7&CT=114&CT1=0Teze HzPD:
http://hzpd.comehere.cz/index.php?topic=106.0
