Poslední příspěvky

Stran: 1 ... 7 8 [9] 10
81
Všeobecná diskuze / Re:Lokální společenství
« Poslední příspěvek od Leo K kdy Leden 27, 2012, 12:50:16 odpoledne  »
Ten uváděný příklad by spíše odpovídal Islandu, kde se scházeli na pláni Thingvelir, ale to už je také minulost: Tenhle řecký způsob se už nepoužívá s výjimkou mítingů. Ale samozřejmě, že Švýcaři jsou zvyklí zúčastňovat se správy svého kantonu, své země. A to je právě to čertovo kopýtko. Oni na to mají právo. Umístil jsem sem, pod názvem Instituty přímé demokracie, přednášku Dr. Říchové, kde jsou i podrobnosti. My si to právo, na rozdíl od Švýcarů, musíme teprve vydobýt. Už jste se určitě také sešel s (poměrně rozšířeným) názorem: "Dejte mi pokoj s politikou. Stejně kradou všichni. Já už se na všechno vy...." Čili prvním úkolem je lidi informovat, že to jde také jinak. A informovat můžete jenom ty, kteří jsou ochotni se nechat informovat. Když ale svoláte jakoukoliv, blíže nespecifikovanou skupinu, dočkáte se nejčastěji provokatérů a křiklounů. Jistě, že tam budou i lidé, které to skutečně zajímá, ale znechucení těmi zmíněnými provokatéry a křiklouny udělá své. Ale pane Forgáči - nemusíte mě přece přesvědčovat, stačí, když se o to pokusíte. Ve vědě platí: Každou teorii ověří pouze experiment.
82
Všeobecná diskuze / Re:Lokální společenství
« Poslední příspěvek od Štěpán Forgáč kdy Leden 27, 2012, 12:14:41 odpoledne  »
Ve stavebním bytovém družstvu musí rozhodnout většina. To není případ rozhodování lokálních společenství. Uvedu příklad z praxe. Ve městě o 7000 obyvatelích se na pravidelných veřejných shromážděních rozhodujících o závažných otázkách města schází 4x ročně cca 400 občanů. Ti co se nezúčastní nerozhodují. Dávají svůj mandát zúčastněným. A kde to tak funguje? Ve Švýcarsku. 
83
Všeobecná diskuze / Institut přímé demokracie ve Švýcarsku
« Poslední příspěvek od Leo K kdy Leden 26, 2012, 20:56:06 odpoledne  »
V mailové korespondenci byla výrazná snaha získat informace o politickém systému Švýcarska a zvláště o institutech přímé demokracie tamtéž. Vyhledal jsem tuto přednášku:

Instituty přímé demokracie
Doc. PhDr. Blanka Říchová, CSc.
 
Švýcarský politický systém si uchoval až do dnešních dnů ještě jednu výraznou specifiku, a to časté užívání různých forem tzv. přímé demokracie (referend a lidové iniciativy). Některými autory je proto švýcarská společnost pokládána za kolébku přímé demokracie, jiní jsou ze stejného důvodu kritičtí a pokládají švýcarskou demokracii za systém, kde „houf voličů“ rozhoduje „o všem a zejména o tom, co se jich netýká, takže švýcarská společnost je mistrovským dílem nepříslušnosti“ (Ch. F. Ramuz).
 
Kořeny přímé demokracie lze ve Švýcarsku spojovat jednak se středověkými formami obecní samosprávy (dnes se tato forma přímé demokracie udržuje pouze ve dvou oblastech, a to Glarus a Appenzell-Innerrhoden), ale stejně tak je jejich prosazení spojováno s osvícenským vlivem francouzské revoluce (švýcarská ústava z roku 1798 byla inspirována jak francouzským modelem direktoria, tak obligatorním referendem nutný pro přijetí ústavních změn), respektive liberalismem první poloviny 19. století; tehdy se přímá demokracie rozšířila v jedenácti kantonech a objevila se rovněž snaha prosadit tento institut i na spolkové úrovni. První federální referendum se v zemi konalo již v roce 1802, tedy ještě v době napoleonské nadvlády, a týkalo se právě přijetí v pořadí již druhé švýcarské ústavy.50 Rovněž ústava z roku 1848 umožňovala částečnou nebo úplnou změnu ústavního textu, pokud budou navrhované úpravy odsouhlaseny voliči v tzv. obligatorním referendu.
Dnešní institut přímé demokracie má v zemi několikerou formu: je možné využívat referendum na spolkové úrovni stejně jako na úrovni kantonální a místní (vertikální členění). Revidovaný text ústavy z roku 1874, jež byl v platnosti až do roku 1999, umožňoval využívat referendum obligatorní (tj. povinné ústavní referendum), fakultativní (tj. z iniciativy občanů vycházející) a tzv. lidovou iniciativu; nová ústava všechny tyto možnosti i nadále připouští.
 
Obligatorní referendum je povinné hlasování, v němž se oprávnění voliči musí vyslovit ke všem navrhovaným úpravám ústavy; jedná se tedy o vstup občanů do procesu, který nastartovala ústavní změna navržená shora. Od počátku 20. let minulého století se do stejné kategorie řadí i všechny smlouvy, které Spolek uzavírá či hodlá uzavřít s dalšími subjekty mezinárodní politiky: patří sem i smlouva s Evropskou unii, která byla podepsána v květnu 2000 (o osm let dříve, roku 1992, byla spolupráce s ES v souvislosti s hlasováním o Maastrichtské smlouvě stejným prostředkem odmítnuta), či souhlasné vyjádření občanů o členství Švýcarska v OSN (březen 2002; vstup byl roku 1986 občany rovněž odmítnut).
 
Fakultativní referendum umožňuje určitému počtu občanů (nejméně 50 000), respektive kantonů (osmi), přimět parlament k vypsání referenda, které se týká konkrétního a aktuálně schváleného zákona. Jedná se fakticky o pokus odmítnout daný zákon, ačkoli úspěšně prošel ve Spolkovém shromáždění. Vzhledem k tomu, že ústava stanoví relativně krátkou dobu na sběr podpisů (pouze 90 dní), mají značnou výhodu v uplatnění této formy nesouhlasu organizované zájmové skupiny (odbory, profesní skupiny, církve a pod.).
 
Často užívaným prostředkem je od roku 1891 rovněž tzv. lidová iniciativa, která dává občanům možnost přímo ovlivňovat charakter švýcarských zákonů, přičemž výjimkou nejsou ani požadavky na částečnou změnu ústavy (rušení stávajících článků ústavy i formulování nových). Je tedy logickým protikladem obligatorního referenda, neboť umožňuje změnu ústavy zdola, z vůle a na přání většiny voličů. V současnosti se pro takovou iniciativu vyžaduje minimálně 100 000 podpisů (je třeba je získat ve lhůtě 18 měsíců), respektive podpora 1/6 voličů ze tří kantonů. Návrh se předkládá nejprve kantonálním radám, poté je postoupen Spolkovému shromáždění. 
Jak obligatorní referendum, tak lidová iniciativa týkající se ústavního textu vyžadují většinový souhlas oprávněných voličů i kantonů (tzv. stavovská většina).
 
Běžnější je však přece jen užití různých forem přímé demokracie na úrovni kantonální. Uplatňují se zde jak obligatorní referenda (ve vztahu k ústavám i běžným zákonům), tak lidové iniciativy (ty jsou úspěšné až ze 30 %!), některé kantony využívají rovněž specifickou formu tzv. finančních referend, jejichž účelem je schválit parlamentem odsouhlasené výdaje. 
Další formou přímé účasti Švýcarů na organizaci věcí veřejných je tzv. recall, tedy možnost odvolat konkrétního politika; v sedmi kantonech mohou být podobnou lidovou iniciativou odvolány dokonce kantonální parlamenty jako celek (Luzern, Uri, Schaffhausen).

84
Všeobecná diskuze / Re:Lokální společenství
« Poslední příspěvek od Leo K kdy Leden 25, 2012, 15:56:56 odpoledne  »
Aby se rozhodlo hlasováním, tak se ti občané musí sejít a - pozor - musí mít proč! Takové bytové družstvo, sotva může existovat lokálnější společenství - a jaký je problém je svolat tak, aby se něco dohodlo. Vždyť i to příslovečné určení místa - lokální - říká, že jde o lidi, kteří mají společné (většinou) jenom to, že mají stejnou nebo podobnou adresu. Proto JÁ - to zdůrazňuji proto, aby bylo jasné, že je to jenom můj názor - dávám přednost lidem názorově blízkým, bez ohledu na jejich lokalitu. Už jsem psal, že z hlediska Moravana, to může vypadat jinak. Pamatuji si, že když jsem jednou přijel za tetičkou do Malenovic a marně se dobýval dovnitř, otevřelo se dva baráčky níže okno a paní věděla kdo jsme a že máme počkat, protože tetička je na hasičském bále. Jaksi jsem na to lokální společenství koukal vyjeveně, protože s tím se já, čížek - nesetkal. Tady platí poměrně přísná anonymita. Na patře jsme 4 rodiny a po dvou pokusech se seznámit, třeba se záminkou Silvestra, pro nedostatek odezvy jsem skončil.
85
Všeobecná diskuze / Re:Lokální společenství
« Poslední příspěvek od Štěpán Forgáč kdy Leden 25, 2012, 14:46:25 odpoledne  »
Pane LeoK, vůnec nejde o dohodu spoluobčanů, ani jejich blízkost názorovou, ale o prosté vítězství názoru - rozhodnutí většiny zúčastněných občanů hlasováním. 
Zdravím
Štěpán Forgáč
86
Všeobecná diskuze / Re:Lokální společenství
« Poslední příspěvek od Pavel Szalbot kdy Leden 25, 2012, 14:10:15 odpoledne  »
S panem Forgáčem je to holt těžké - taky jsem mu už jednou psal o mých pochybách ohledně fungování jeho lokálních společenství a argumentoval jsem zkušenostmi z našeho lokálního společenství - SBD. A on mi odepsal, že nemůžu vědět, jestli to bude fungovat, když to není vyzkoušené :-(
P. Szalbot
P.S. Abych vysvětlil svůj nick - včera mne pobavila paní Puchýřová na právě zrušeném emailovém fóru myšlenkou, že jsem tam asi byl omylem a to mne inspirovalo k tomuto nicku, který je samozřejmě myšlen s nadsázkou vyjádřenou smajlíkem. Ale kdybych se přece jen mýlil a nebylo zde fórum příznivců PD, pak prosím dejte vědět a já se bez průtahů odporoučím
87
Všeobecná diskuze / Re:Obecné referendum
« Poslední příspěvek od Leo K kdy Leden 24, 2012, 21:22:51 odpoledne  »
Souhlasím, ale já tady prezentuji své rozhodnutí pro dvoje volby v letošním roce. Pirátský program není leckde dopracován a v některých bodech mi připadá naivní. Uvědomuji si, že volbou Pirátů podstupuji riziko, že hlasy spadnou - tak říkajíc pod stůl - a budou z toho těžit zase velké strany. Ale koho jinak volit?
88
Všeobecná diskuze / Re:Obecné referendum
« Poslední příspěvek od Víťa Krejčí kdy Leden 24, 2012, 20:52:02 odpoledne  »
Nebezpečí vidím v předposlední větě: V sousedním Německu, po volebním úspěchu v Berlíně stoupl zájem o členství v Pirátské straně a počet členů už přesáhl 20000.
Každá strana se v  takovéto situaci stane „psychopatolapkou“ a nelze vyloučit nájezdy lidí, toužících po vlastním mocenském vzestupu. Zvláště u strany s malým počtem členů je nebezpečí, že se jim to podaří, viz Bursík ve SZ... Ti ji potom v očích voličů zdiskreditují.
Mám obavu, že ani v případě, že bude strana mít opravdu demokratické stanovy (aplikovanou přímou demokracii ) nebude schopna, v případě že se již zvolený zastupitel zpronevěří jejímu programu, tohoto odvolat, protože to neumožňuje současný zákon o mandátu zastupitelů. Viz Melčák, Pohanka. Nepomůže ani to ,když takovéhoto zastupitele ze svých řad vyloučí, kredit je i tak ztracen.
Myslím, že pokud nedojde k radikální změně systému, to znamená i přijetí demokratické Občanské ústavy a od ní odvozených zákonů, nelze změnu parlamentní cestou očekávat.
89
Všeobecná diskuze / Anonymous - kdo to je a co chtějí
« Poslední příspěvek od Leo K kdy Leden 23, 2012, 23:04:32 odpoledne  »
Zveřejňuji prohlášení skupiny Anonymous.
Prohlášení je určené lidu Spojených států, ale můžeme ho číst také, protože reflektuje i naše problémy. Znění přebírám z Pirátských novin.

Občané Spojených států amerických, jsme Anonymous.
Toto je naléhavá výstraha všem lidem ve Spojených státech. Den, na který jsme všichni čekali, naneštěstí nadešel. Spojené státy cenzurují internet. Naší hlasitou odpovědí je, že nebudeme jen tak sedět, zatímco jsou nám naše práva odepírána vládou, do níž jsme vkládali víru, že je zachová. Tohle není volání do zbraně, ale výzva k uvědomění si a akci!
Vláda Spojených států si osvojila zkorumpovaný způsob, jakým nám dodává pocitu svobody. Myslíme si, že jsme svobodní a můžeme si dělat, co chceme, avšak ve skutečnosti jsme svázaní a spoutaní nejen v tom, co děláme, jak myslíme, ale i v tom, jak získáváme své vzdělání. Byli jsme tak rozčarováni přeludem svobody, že jsme se stali tím, před čím jsme chtěli uniknout.
Příliš dlouho jsme seděli v nečinnosti, zatímco byli naši bratři a sestry zatýkáni. A po celou tu dobu vláda plánovala a osnovala způsoby, jak zpřísnit cenzuru skrze nástroje k blokaci ISP, blokaci DNS, cenzuru vyhledávačů, webových stránek a řadu dalších metod, které přímo odporují hodnotám a idejím skupiny Anonymous i otců zakladatelů, jež věřili ve svobodu slova a tisku!
Spojené státy byly často stavěny do pozice zářného ideálu svobodné země. Ve chvíli, kdy však takový národ, který je proslulý svou svobodou a obhajováním práv, začne zneužívat svých vlastních občanů, je nutno se začít bránit, protože ho ty ostatní budou brzy následovat. Nemyslete si, že se vás to netýká jen proto, že nejste občany Spojených států. Nemůžete si dovolit čekat, až se váš stát rozhodne udělat to samé. Musíte to zastavit, než tyto praktiky zakoření a stanou se přijatelnými. Musíte zničit jejich základy, než se stanou příliš silnými.
Copak se vláda Spojených států nepoučila z minulosti? Copak neporozuměli revoluci v roce 2011? Copak si nevšimli, že budeme vzdorovat kdekoliv, kde takové snahy nalezneme, a že s tím nikdy nepřestaneme? Vláda Spojených států si očividně myslí, že jsou výjimka. Tohle není jen výzva k akci určená nám, kolektivu Anonymous. Co komu takový útok za účelem znepřístupnění webové stránky udělá? Co je poškození webové stránky vedle zkorumpovaných sil vlády? Ne. Tohle je výzva k celosvětovému protestu na internetu i mimo něj proti těmto mocnostem. Šiřte tuto zprávu, kde můžete. Tohle nebudeme tolerovat! Řekněte o tom rodičům, sousedům, spolupracovníkům, učitelům a všem, s nimiž přijdete do kontaktu. Tohle ovlivní každého, kdo chce anonymně surfovat po internetu, každého, kdo se chce svobodně vyjadřovat beze strachu z trestu nebo protestovat beze strachu z vězení.
Navštivte každý IRC kanál, každou sociální síť a online komunitu a řekněte jim o zvěrstvech, jejichž schválení je za dveřmi. A pokud by protest nestačil, pak vláda Spojených států pozná, že jsme skutečná legie a že jako jedna bytost opět povstaneme a postavíme se proti tomuto pokusu o cenzuru internetu, čímž odradíme i ostatní vlády od toho, aby v podobném duchu pokračovaly nebo se o to vůbec pokoušely.
Jsme Anonymous.
Jsme Legie.
Neodpustíme cenzuru.
Neodpustíme odepření našich lidských práv a svobod.
Vládo Spojených států amerických, měli jste nás čekat.
90
Všeobecná diskuze / Re:dotaz
« Poslední příspěvek od Leo K kdy Leden 23, 2012, 20:46:22 odpoledne  »
Jako odpověď na otázku po funkčnosti sítě Yahoo! sem zkopíruji mail p. Dr. Valacha:
Vážení,
Hnutí za přímou demokracii se rozhodlo změnit charakter této sítě.  V současné době je zaplavena e-maily, které nemají s jejím původním posláním nic společného a svým množstvím odrazují mnoho  upřímných   zájemců o změnu společenského systému. Proto bude během několika dnů charakter této sítě změněn.  Bude sloužit jen k rozesílání zpráv HzPD, pozvánkám na naše akce a příp.  odpovědím na zásadní otázky  ke stanoviskům, činnosti a materiálům HzPD.  Nebude možné do ní zasílat běžné maily.
Pro volné diskuse jsme zřídily facebookovou skupinu zde:   http://www.facebook.com/groups/HzaPD/
Přihlášení na facebook je velmi jednoduché.
Pokud by se zájemcům zdál přechod na facebook z nějakého důvodu nevhodný a chtěli by pokračovat ve volné diskusi prostřednictvím e-mailové sítě, napište to ještě sem a takovou síť pro vás zřídíme.  Pokud zájem nebude, zřizovat ji nebudeme.
Vážnější diskuse o jednotlivých návrzích HzPD pak budou dále probíhat na webu, který zřídil p. Kyslinger.
S pozdravem
                         Milan Valach
Stran: 1 ... 7 8 [9] 10
Získejte registraci domén s tld .online, .space, .store, .tech zdarma!
Stačí si k jedné z těchto domén vybrat hosting Plus nebo Mega a registraci domény od nás dostanete za 0 Kč!
Objednat