Poslední příspěvky

Stran: 1 ... 6 7 [8] 9 10
71
Všeobecná diskuze / česká ústava česky
« Poslední příspěvek od Pavel Szalbot kdy Únor 04, 2012, 08:22:31 dopoledne  »
Nebude v tom jeden ze zakopaných psů, proč je přes snad už téměř všeobecnou nespokojenost tak málo lidí aktivních, tak málo lidí v ulicích? Kolik "obyčejných" občanů by znalo význam pojmu subsidiarita (a spousty dalších) bez nahlédnutí na internet či do slovníku?
Když ústava občanská, neměla by být napsaná tak, aby jí pokud možno každý občan jasně rozuměl?
P. Sz.
72
Všeobecná diskuze / Re:Návrh občanské ústavy - 1. článek
« Poslední příspěvek od Víťa Krejčí kdy Únor 03, 2012, 17:07:31 odpoledne  »
Zdůvodnění je logické, tedy se s ním ztotožňuji a souhlasím.
73
Všeobecná diskuze / Re:Lokální společenství
« Poslední příspěvek od Štěpán Forgáč kdy Leden 30, 2012, 13:52:58 odpoledne  »
Chtěl jsem Vám poslat odkaz na knihu, ale pan Leo mne předešel. Ano máte pravdu s tím selským rozumem. V podstatě je to tak. Rozhodně doporučuji si Knihu přímé demokracie přečíst. Komunikuji s dalšími iniciativními občany a už se i rýsuje začátek spolupráce.
Zdravím
Štěpán Forgáč
74
Všeobecná diskuze / Dohoda ACTA a proč si myslím, že na toto fórum patří
« Poslední příspěvek od Leo K kdy Leden 30, 2012, 12:27:27 odpoledne  »
Dohoda ACTA je v našich médiích prezentována nejčastěji jako nástroj k boji proti pirátskému (a tedy neoprávněnému) šíření produktů duševního vlastnictví a je doplňována obrazem notorických stahovačů hudby a filmů. Tak uniká příjemci zpráv, že ve skutečnosti je cílem dohody ACTA vytvoření inovovaného právního rámce platného nejenom v USA, ale i globálně. Ten pak má konzervovat a vylepšovat právní podmínky účinného boje proti technickému pokroku a za zachování současných zisků korporací, které tak projevují své ambice směřující od demokracie k nadvládě nadnárodních korporací.
Dále přenést na nástroje definované a vytvořené dle této dohody, institut legálně podněcující odstrašující represi. Tato ustanovení jsou vydávána za prevenci porušování práv, která ohrožují zákonný obchod a konkurenceschopnost EU(!)
Nikde v tisku, mimo stanovisko evropských akademiků http://www.iri.uni-hannover.de/tl_files/pdf/ACTA_opinion_110211_DH2.pdf, jsem nenašel zmínku, že ratifikace dohody ACTA může zasáhnout do lékové politiky, protože tzv. generika jsou také jenom kopie nějakého originálu. Cenový rozdíl dělá až stonásobek ceny generika. Nikde jsem nečetl, že tato dohoda je striktně protipokroková a negativně zasahuje i do konkurenceschopnosti  - žádné z chráněných práv nesmíte vylepšovat či jinak do něj zasahovat. Vývoj je totiž spíše důsledkem postupného zlepšování existujících nápadů než zásadních změn.
Napodobování společně s odlišováním produktů přináší možnost výběru. Kdyby bylo někdy dříve v lidských dějinách napodobování zakázané, lidstvo by bylo sotva dál než u vynálezu kola. Dnešní snahy o zákaz napodobování konzervují stávající stav a ekonomickou moc formací, které to prosazují.
Úplný text  dohody ACTA v platném znění je na tomto odkazu: http://download.mpo.cz/get/45031/50618/583371/priloha001.pdf  Nejsem právník, ale některá "čertova kopýtka" lze rozpoznat i bez právnického vzdělání. Například - Zavedení institutu Svaté inkvizice. Viz článek 36.
Článek 36: Výbor ACTA
1.  Smluvní strany tímto zřizují výbor ACTA. Ve výboru jsou zastoupeny všechny strany.
a) přezkoumává provádění a působení této dohody;
b) posuzuje věci týkající se rozvíjení této dohody;
c) posuzuje každou navrženou změnu této dohody v souladu s článkem 42 (Změny);
d) rozhoduje podle čl. 43 odst. 2 (Přistoupení) o podmínkách přistoupení každého člena
WTO k této dohodě; a
e) posuzuje jakékoli jiné záležitosti, které mohou ovlivnit provádění a působení této dohody
...
6.  Výbor může měnit pravidla a postupy.(!)
...
12.Výbor se snaží zabránit zbytečnému zdvojování svých činností a dalších mezinárodních snah v oblasti prosazování práv k duševnímu vlastnictví.- Čili vyhrazuje si monopol
Každá strana stanoví přiměřená a účinná právní opatření proti obcházení účinných
technologických prostředků, která užívají autoři (!), výkonní umělci(!) nebo výrobci zvukových záznamů v souvislosti s výkonem svých práv a která omezují nakládání s jejich díly, výkony nebo zvukovými záznamy, k němuž příslušní autoři, výkonní umělci nebo výrobci zvukových záznamů nedali svolení nebo které není dovoleno zákonem.
...
ii) mají pouze omezený komerčně významný jiný účel než je obcházení účinného technologického prostředku. - Kdo bude posuzovat významnost toho jiného účelu?
Článek 40: Vstup v platnost
Tato dohoda vstupuje v platnost třicet dnů od data uložení šesté listiny o ratifikaci, přijetí nebo schválení mezi podepsanými stranami, které uložily příslušné listiny o ratifikaci, přijetí nebo schválení.
Tato dohoda vstupuje v platnost pro každou podepsanou stranu, která uloží svou listinu o ratifikaci, přijetí nebo schválení, po uložení šesté listiny o ratifikaci, přijetí nebo schválení uplynutím třiceti dnů od uložení listiny o ratifikaci, přijetí nebo schválení touto podepsanou stranou.
Článek 41: Odstoupení
Každá strana může odstoupit od této dohody písemným oznámením depozitáři. Odstoupení nabývá účinku 180 dnů poté, co depozitář obdrží oznámení.
Komentář: Jde o globální dohodu a k její globální platnosti dochází 30 dnů poté, co ji ratifikuje šestý stát - tedy šest států (kterým samozřejmě vévodí USA) vytvoří výbor jako nástroj hospodářské války proti státům, které dohodu (ještě) neratifikovaly.
ACTA svými odstrašujícími mechanismy bude působit na autoregulaci poskytovatelů internetového připojení a tak se vyhne možnosti soudního přezkumu. Stát, schválením dohody vlastně zavede přes poskytovatele připojení masivní monitoring a tím obejde své závazky ze smluv o ochraně základních lidských práv (zákaz cenzury, svobodný přístup k informacím atd.). Náklady vynucování navíc přenáší z držitelů monopolu na poskytovatele připojení.
Jde o velmi vážný pokus nadnárodních korporací zneužít státní moc jednotlivých ratifikantů k represivnímu udržení současného stavu. Způsob, který tyto korporace spolu s Úřadem pro obchodní zastoupení Spojených států (USTR) zvolily, nejlépe ilustruje odstoupení zpravodaje této dohody v EP.  Francouzský poslanec Evropského parlamentu Kader Arif označil jednání o smlouvě ACTA, jež má prosadit mezinárodní systém pro vymáhání práv duševního vlastnictví, za maškarádu a ve čtvrtek 26.1. rezignoval na svou funkci zvláštního referenta pro tuto smlouvu. Arif, zastupující v EP francouzskou Socialistickou stranu, tak reagoval na připojení 22 evropských zemí k současné verzi dohody, již v tichosti podepsalo i Česko. Na svém blogu http://www.kader-arif.fr/actualites.php?actualite_id=147 Arif zmiňuje, že smlouva byla od počátku projednávána za zády veřejnosti. „Chci ostře odsoudit celý proces schvalování dohody. Nemohly se k němu vyjádřit občanské organizace, projednávání nebylo transparentní a na připomínky oponujících poslanců se nebral ohled,“ píše politik.
  Ačkoliv vyjednávání probíhala v utajení, řada korporací měla zastoupení v poradních výborech USTR a měla přístup k utajovaným dokumentům. V září 2009 se zjistilo, že USTR dal text pracovního návrhu ACTA k dispozici vybraným subjektům mimo formální poradní orgány prostřednictvím dohod zakazujících zveřejnění. Podle zákona o svobodném přístupu k informacím bylo zjištěno, že dohody s USTR podepsaly následující organizace: Google, eBay, Dell, the Business Software Alliance, News Corporation, Sony Pictures, Time Warner, Americká asociace filmového průmyslu a Verizon. USTR pozval řadu velkých skupin, které zastupovaly jednotlivé korporace hudebního, softwarového a filmového průmyslu, aby mohl začlenit jejich návrhy a připomínky již při přípravě pracovní verze ACTA. Tyto skupiny zahrnovaly International Intellectual Property Alliance, která sdružuje mimo jiné Business Software Alliance (BSA), Americkou asociaci filmového průmyslu (MPAA or MPA) a Americkou asociaci nahrávacího průmyslu (RIAA), a Asociaci amerického farmaceutického výzkumu a výroby http://cs.wikipedia.org/wiki/Anti-Counterfeiting_Trade_Agreement .
S celosvětovým rozšířením internetu, který zmenšil Zeměkouli tak, že získání informace z kterékoliv její části je procesem měřitelným v minutách došlo i k méně publikované revoluci. Revoluci v úschově dat. Největší světovou knihovnou je americká Library of Congress s 30 miliony svazků. Určitě nepřeháním, když napíši, že disková kapacita většiny počítačů je větší. Téměř každý majitel počítače tak může mít Library of Congress na svém disku. Tato možnost a  průtrž sdílených dat z celého světa nutně musí mít dopady na ty, kteří se vytvářením dat živí. Nastal skutečně čas diskutovat a zavést model odstraňující dualitu vlastnického práva a práv z duševního vlastnictví, která jsou vzájemně neslučitelná.
Vlastnictví se zakládá na držbě vlastnického práva a tuto držbu lze nabýt jak vlastní mocí, tak i převodem nebo přechodem držby na nového držitele (také např. vydržením). O duševním vlastnictví nelze rozhodnout, není-li vymezeno patentem nebo copyrightem. Ať jde o patent (který chrání myšlenku, ideu) nebo o copyright (který chrání jedinečnost díla), jde vždy o umělý monopol garantovaný státní mocí, který narušuje tržní prostředí příliš dlouhou dobou platnosti práv v poměru k průměrné komerční životnosti díla.Většina tvorby je totiž zapomenuta dříve, než vyprší její ochrana. Další námitkou je omezení práva vytvářet a šířit odvozená díla. Vzpomeňme na hudbu. Kolik děl v minulosti neslo název Variace (např. Ostrčil, Slavický, Mácha a.j.), kolik děl se provozuje pod názvem Potpourri (čili směs melodií). Další námitkou je, že formulace Bernské úmluvy udělující autorům výhradní právo vytvářet rozmnoženiny díla pochází z doby, kdy nástroje na hromadnou tvorbu kopií byly doménou výhradně vydavatelů. Autorská práva tedy podle nich existují výhradně na ochranu autora před vydavatelem a vůbec se nemají týkat nekomerčního užití děl a dohoda ACTA je formulována tak, aby tuto ochranu zneužila v zájmu servisních organizací, které takto chtějí také dosáhnout na práva garantovaná státní mocí. Dohoda ACTA prolamuje všechny předchozí úmluvy i v tom, že nepotvrzuje bezúplatnou zákonnou licenci a její anglosaskou variaci fair use a vše řadí  do činů postihovaných trestním zákoníkem - viz stanovisko evropských akademiků strana 67 odst. 7 - týká se části dohody článek 23 Trestné činy
http://www.jipitec.eu/issues/jipitec-2-1-2011/2965/JIPITEC_ACTA.pdf
To, co je v případě autorských práv v sázce, je monopolní postavení zaručené státem. Původ patentů spočívá v zárukách státu pro privilegované, původ copyrightu je v aplikaci moci cenzorů.
Tvůrci dohody, softwarové a farmaceutické firmy, filmové, nahrávací a aukční společnosti nešetřili ani patosem ani demagogií, coby maskovací sítí proti odhalení skutečného účelu.
Smluvní strany této dohody,
berouce na vědomí, že účinné prosazování práv k duševnímu vlastnictví je klíčové pro udržení hospodářského růstu ve všech odvětvích a celosvětově;
vědomy si skutečnosti, že rozšiřování padělků a nedovolených napodobenin, jakož i služeb, které šíří materiál porušující právo, ohrožuje zákonný obchod a udržitelný rozvoj světového hospodářství, způsobuje značné finanční ztráty majitelům práv a zákonně jednajícím podnikům a v některých případech je zdrojem příjmu pro organizovaný zločin a jinak představuje rizika pro veřejnost
;
Předchozí řádky snad ani nepotřebují komentář.
Co k tomu ještě říci? Karl Landsteiner ani Jan Jánský si nepatentovali objev krevních skupin,
Ani Alexander Fleming, ani Howard Walter Florey a Ernst Boris Chain, kteří isolovali čistý penicilin si jej nepatentovali a dokonce ani Andrew J Moyer  si nepatentoval penicilin, ale způsob masové výroby penicilinu.
Jonas Salk ani Albert Bruce Sabin si nepatentovali vakcínu proti dětské obrně (poliomyelitis). Jonas Salk na otázku - kdo vlastní patent na tuto vakcínu odpověděl: "Nikdo, chcete patentovat Slunce?"
Dovedete si představit, kde bychom byli s vývojem a pokrokem, kdyby k patentování došlo? Ani objevitelé struktury DNA Francis Crick, James Watson a Maurice Wilkins ji nemají patentovanou. Ostatně ani atomovou bombu si nikdo nepatentoval, ale to není dobrý příklad.
Tim Berners-Lee společně s Robertem Cailliauem vytvořil první návrh projektu vytvoření distribuovaného hypertextového systému a tím byl zahájen projekt http na protokolu TCP/IP - dnešní internet a nepatentovali si ho. Zato Microsoft (je na dohodě ACTA účastný skrze BSA) si chtěl před několika málo lety patentovat dvojklik.
Globální rozšíření viru prasečí chřipky přimělo rozvojové země vyvíjet generickou verzi léku Tamiflu. Levnější výrobu léku, který může zachránit spoustu životů, ale blokuje farmaceutická společnost Roche, která si pečlivě chrání svůj patent. A tím i a zisk. Podle Johanna Hariho v listu The Independent se této farmaceutické firmě dostává dokonce i podpory WHO. Přitom ta samá Světová zdravotnická organizace dlouhodobě varuje, že pokud se prasečí chřipka rozšíří do nejchudších částí světa, tak může skolit stovky tisíc lidí. Přitom vládám těchto chudých zemí výrobu Tamiflu, jediného účinného léku, který může příznaky onemocnění tlumit, neumožnila.
Ve světě vládne podivný systém vývoje léků. Nejvíce práce při vývoji nového lékuse totiž odehrává v univerzitních laboratořích, placených z našich daní. Výrobci léků do procesu vývoje vstupují většinou poměrně pozdě. Částečně hradí drahé, ale většinou nekreativní finální fáze výzkumu. Za to získají do vlastnictví výlučná práva na výrobu a z toho plynoucí zisky na řadu let. Zdůvodňují je právě potřebou financovat vývoj léků. Skutečnost, se jako vždy od propagandy značně liší. Firma Pfizer prodala v r. 2000 léků celkem za 29 miliard dolarů: z toho padlo 39% na marketing a reklamu, 15% na výzkum a vývoj, a 13% byl čistý zisk. U firmy Bristol-Myers Squibb byla odpovídající čísla 30%, 11% a 26%.
Někteří američtí vědci si stěžovali, že US patent 5843780 na embryonální kmenové buňky brání jejich dalšímu výzkumu. Stejný patent byl napaden i kalifornskou neziskovou spotřebitelskou společností Watchdog http://www.consumerwatchdog.org/ a dalšími vědci pro to, že je příliš široký. Ale US Patent and Trademark Office platnost patentu potvrdil.
Jak je to tedy s ... účinným prosazováním práv k duševnímu vlastnictví, které je klíčové pro udržení hospodářského růstu ve všech odvětvích a celosvětově?
75
Všeobecná diskuze / Re:Lokální společenství
« Poslední příspěvek od Leo K kdy Leden 29, 2012, 19:30:37 odpoledne  »
Nemusíte ji shánět. Je na této adrese ke stažení:http://www.mediafire.com/?zndksum64pl8dlb
76
Všeobecná diskuze / Re:Lokální společenství
« Poslední příspěvek od Pavel Szalbot kdy Leden 29, 2012, 18:38:27 odpoledne  »
Ano, sypu si popel na hlavu, tu knihu jsem skutečně nečetl. Totiž knihy z tohoto ranku v běžné knihovně nejsou a kupovat a číst všechno, co mi kdo doporučí (kromě knih taky spousty odkazů na internetu),, to by můj den musel mít alespoň padesát hodin. A já bych rád kromě zájmu o dění ve společnosti taky trochu docela obyčejně žil!
Nicméně slibuji, že tuhle knihu se pokusím získat a přečíst, přesto však předem konstatuji, že nepočítám, že by mne po přečtení rázem opustila skepse.
Čistě teoreticky selským rozumem - předpokládám, že řešením jsou dílčí shromáždění, jejichž výsledky hlasování se pak sečtou. To však by bylo dost náročné na organizaci (kdo by to dělal a za kolik?) a hlavně by to bylo velmi náchylné k manipulaci. V dnešní době, kdy se kupují hlasy ve volbách, lidi se různě sestěhovávají, aby mohli volby ovlivnit a dějí se i další manipulace kolem voleb, mám pochyby, že by rozhodování v lokálních společenstvích bylo zárukou čistoty.
Přesto zůstávám příznivcem PD a přeju vám, pane Forgáči, aby se vaše aktivity dařily a moje pochyby byly neoprávněné.
P. Sz.
77
Všeobecná diskuze / Re:Lokální společenství
« Poslední příspěvek od Štěpán Forgáč kdy Leden 29, 2012, 11:31:07 dopoledne  »
Pane Leo
Nejde o přesvědčování, ale o možnost. Já tu možnost budu prezentovat občanské iniciativě místních částí města Zlína, které se podařilo dostat nejen do zastupitelstva, ale i do zlínské "vládní" koalice. Nevím  jak pořídím. Ale myslím si, že by o té možnosti měli vědět i jiné obce a města a na tom také pracuji. A s tím, co platí ve vědě samozřejmě souhlasím.

Pane Szalbote
Způsoby organizací veřejných shromáždění jsou popsány v Knize přímé demokracie.
K množství účastníků na nich: Kolik si myslíte, procentuelně, že bude občansky iniciativních lidí v dané lokalitě a přijdou rozhodovat na shromáždění?
 
78
Všeobecná diskuze / Re:Obecné referendum - ignorování voleb
« Poslední příspěvek od Pavel Szalbot kdy Leden 27, 2012, 18:17:26 odpoledne  »
Ignorování voleb, ano, taky mne to napadlo nedávno ještě na emailovém fóru, když tam někdo připomněl, že každý hlas ve volbách znamená pro stranu 100 Kč ze státní kasy. Teda mám na mysli volby do Sněmovny, u ostatních voleb nevím přesně jak to je. Situace je jaká je, těžko můžeme doufat, že by se do Sněmovny dostala nějaká nová strana a ta tam prosadila (polo-) PD či další věci dobré pro dolních deset milionů. Tedy kromě možné výměny levice za pravici a spíš kosmetické změny (lidovci za VV?) nelze čekat žádnou zásadní změnu. Takže vyvstává otázka: Proč vůbec volit? Napadla mne tedy taková myšlenka - podobně jako minule se docela ujala výzva preferenčními hlasy "vyautovat" alespoň některé nejprofláklejší tváře, tak příště masově rozjet výzvu třeba s názvem: Jste spokojeni s našimi politiky? Když ne, pak nevolte! Myslím, že se stručným zdůvodněním (viz. dále dvojí efekt plus připomenutí různých kauz) by to mohlo zabrat. Efekt by byl dvojí - přiškrcení peněz pro strany (100 Kč za hlas), se kterými strany už před volbami počítají, když si půjčují až desítky milionů na předvolební kampaň (o "kvalitách" těchto kampaní snad není třeba se rozepisovat), a druhý efekt - těžko by pak vládnoucí strany mohly argumentovat (jako dnes) - my jsme dostali tolik a tolik hlasů, my máme silný mandát! Naopak, čím nižší volební účast, tím silnější pozici by pak měly občanské iniciativy při kladení požadavků!
A ještě něco - pořád slyším a čtu nepochybně oprávněné stesky nad tím, že lidé ač nespokojení velmi málo chodí na protivládní akce. Takže tady je opačná nabídka - vyzvěme lidi, aby nešli - tentokrát volit!
Omlouvám se, že jsem se dostal mimo téma této diskuse, inspirovala mne ta zmínka o ignorování voleb.
P. Szalbot
79
Všeobecná diskuze / Re:Obecné referendum
« Poslední příspěvek od Víťa Krejčí kdy Leden 27, 2012, 15:50:36 odpoledne  »
S tím se dá pouze souhlasit. Alternativou je pouze ignorování voleb. Myslím, že bude třeba počkat, až budou známy kandidující subjekty v jednotlivých krajích. Na př. mám zprávu že NAL by chtěl kandidovat na Liberecku.
80
Všeobecná diskuze / Re:Lokální společenství - dotaz technického rázu
« Poslední příspěvek od Pavel Szalbot kdy Leden 27, 2012, 13:08:35 odpoledne  »
pane Forgáči, nevím sice jak to chodí ve Švýcarsku, ale toto by mne zajímalo - ve vašem příkladu (7000 obyvatel) by tedy každé shromáždění (4x do roka) mělo být připraveno pro možnost maximální účasti oprávněných, dejme tomu 5000 lidí? Tedy bylo by nutné připravit příslušné prostory, připravit příslušný počet organizátorů, skrutátorů atd. Nebo by se předem počítalo s tím, že 90-95% lidí nepřijde? A nezlobte se na mne, ale prostou neúčastí dávat někomu mandát a ani nevědět komu, to už je snad lepší ta naše, byť hodně problematická, zastupitelská demokracie?!
P. Szalbot
Stran: 1 ... 6 7 [8] 9 10
Získejte registraci domén s tld .online, .space, .store, .tech zdarma!
Stačí si k jedné z těchto domén vybrat hosting Plus nebo Mega a registraci domény od nás dostanete za 0 Kč!
Objednat