Zobrazit příspěvky

Referendum / Analýza HzPD k návrhu zákona o celostátním referendu od Hnutí Úsvit

« kdy: Únor 15, 2014, 17:37:50 odpoledne »

Analýza HzPD k návrhu ústavního zákona o celostátním referendu, podaného poslanci Parlamentu ČR z Hnutí Úsvit Tomia Okamury jako sněmovní tisk č. 114/0

Hodnocení návrhu má za cíl poukázat na klady, zápory a možnosti doplnění a úprav návrhu zejména z hlediska naplnění článku 2 Ústavy ČR, odstavců 1a 2:
1) Lid je zdrojem veškeré státní moci; vykonává ji prostřednictvím orgánů moci zákonodárné, výkonné a soudní.
2) Ústavní zákon může stanovit, kdy lid vykonává státní moc přímo.
Návrh zákona bude též posuzován z hlediska reálné použitelnosti referenda občany v praxi.
Analýza si všímá i některých pojmů, jejichž obsah se dá vykládat velice široce a mohou tak omezovat rozhodovací suverenitu lidu v referendu

1. Pozitivní principy návrhu

· Návrh v článku 1, odstavec (1) umožňuje občanům rozhodovat o všech otázkách, o kterých mohou rozhodovat zatím jen zastupitelé. Je to zásadní předpoklad, vycházející demokratických principů, kdy lid je zdrojem veškeré státní moci.

· Výjimky, které jsou uvedené v odstavci (2), čl. 1 návrhu, jsou opodstatněné, jelikož zamezují zrušení základních práv a svobod, nezávislosti soudů a podstatných záležitostí demokratického právního státu.

K písmenům b) a c) odstavec 2 čl. 1 je dílčí výhrada, která je rozvedena v části negativa návrhu

· Článek 3 odstavec (4) uvádí, že pro vyvolání referenda je třeba nejméně 100 000 oprávněných voličů. Je to 1,18 % z celkového počtu oprávněných voličů v ČR, což je přijatelné a srovnatelné např. se Švýcarskem (1% pro změnu zákona a 2% pro ústavní zákon) nebo s doporučením mezinárodních organizací, zabývajících se přímou demokracií (1%).

· Článek 8 uvádí, že rozhodnutí v referendu je přijato, jestliže se pro ně v hlasování vyslovila nadpoloviční většina hlasujících. Platnost výsledku referenda není podmíněna žádnými dalšími omezeními, jako je např. kvorum účasti při hlasování. Demokratický princip svobodné volby občanů v hlasování je tím respektován a ti, kteří se hlasování nezúčastní, předávají tím svůj mandát občanům, kteří se hlasování zúčastní.

· Z článku 10 vyplývá, že rozhodnutí v referendu je závazné pro všechny orgány i osoby, zákony schválené v referendu jsou nadřazené ostatním zákonům a zákon schválený v referendu může být změněn pouze jen v referendu. Tyto principy vychází plně z garantované svrchované moci lidu, který musí mít v demokracii v rozhodování vždy poslední slovo a nad jeho přímým rozhodováním není vyšší moci.

2. Negativa návrhu

· V písmenu b) odstavec (2) článek 1 je uvedeno, že otázka pro referendum nesmí směřovat k rozhodnutí, které by bylo v rozporu se závazky, které pro Českou republiku vyplývají z mezinárodního práva.

Pojem „mezinárodní právo“ je tak široký
(definice: „Mezinárodní právo je soubor pravidel, které státy nebo národy uznávají jako závazné pro jejich vzájemné vztahy, a to včetně jejich vztahů s mezinárodními organizacemi. Mezinárodní právo je obyčejně včleněno do dohod mezi svrchovanými státy, a/nebo od takovýchto dohod odvozeno.“ Více na https://e-justice.europa.eu/content_international_law-10-cs.do,
že může být i v rozporu s písmenem c) odstavec (1) článku1 návrhu, kdy lid rozhoduje v referendu o souhlasu k ratifikaci nebo výpovědi mezinárodní smlouvy.
Zvláště v rámci EU nemusí občané souhlasit se zaváděním některých právních norem do české legislativy. V důsledku výše uvedeného principu, by nemohli svůj nesouhlas uplatnit v referendu.
Příkladem může být otázka přijetí/ nepřijetí Eura v České republice.

· V písmenu c) odstavec (2) článek 1 je uvedeno, že otázka pro referendum nesmí směřovat k zásahu do výkonu moci soudní.

Obsahem pojmu „výkon moci soudní“ může být považován např. i způsob volby soudců. Není důvod, proč by občané nemohli požadovat změnu způsobu volby soudců, jejich jmenování aj. Pojem je tedy širší a omezuje v některých oblastech právo občanů rozhodovat o nich v referendu.

· Článek 4 odstavec (1) písmena a) a b) umožňují podat návrh na referendum i 50 poslancům, 33 senátorům nebo vládě.

Referendum, jako nástroj přímého rozhodování lidu, je protiváhou k nepřímému rozhodování v zastupitelských orgánech. O tom, kdy k rozhodování lid použije referendum, rozhoduje jen on sám, ze své svrchovanosti uplatnit svou moc. Privilegium pro politiky a vládu vyvolat referendum se staví proti tomuto demokratickému principu.
Tím, že politici dostanou možnost vyvolat jednoduše referendum, bude zpochybněna rozhodující většina v Parlamentu. Každá opozice, přehlasovaná ve sněmovně, bude potom moci jakýkoliv zákon vetovat vyvoláním referenda. Tímto postupem ale potom referendum, jako nástroj přímého rozhodování, ztrácí smysl a stane se vyděračskou pomůckou pro politické hrátky.

· Z článku 5 odstavec (1) s návazností na článek 3 vyplývá postup pro podání návrhu na referendum takto:

a) petiční výbor oznámí do Ústředního věstníku ČR zahájení sběru podpisů,
b) petiční výbor shromáždí podpisy nejméně 100 000 oprávněných občanů,
c) prezident republiky do měsíce od jeho doručení navrhne Ústavnímu soudu, aby posoudil, zda je položená otázka v souladu s požadavky uvedenými v čl. 1.
Tento postup znevažuje úsilí navrhovatelů referenda při sbírání podpisů. Ti vynaloží mnoho času, peněz a práce při sbírání podpisů a poté se může stát, že Ústavní soud rozhodne o tom, že navržená otázka bude nepřípustná. Mělo by tedy dojít nejdřív k prověření otázky soudem a poté teprve ke sbírání podpisů.

· V čl. 9 odst. (1) je uvedeno: “Nevyhlásil-li prezident republiky referendum ve lhůtě podle čl. 5 odst. 3, smí se ten, kdo podal návrh na jeho vyhlášení, obrátit do měsíce od uplynutí uvedené lhůty na Ústavní soud s návrhem, aby rozhodl, že prezident republiky byl povinen referendum vyhlásit. Ústavní soud rozhodne ve lhůtě podle čl. 5 odst. 3. Vyhoví-li Ústavní soud tomuto návrhu, své rozhodnutí vyhlásí při splnění požadavků čl. 6 obdobným způsobem jako zákon; dnem vyhlášení tohoto rozhodnutí je referendum vyhlášeno.“

a dále odst. (2): “Návrh Ústavnímu soudu podle odstavce 1 nelze podat, jestliže Ústavní soud již rozhodl, že návrh na vyhlášení referenda je nepřípustný nebo že navržené otázky, které mají být v celostátním referendu předloženy, nejsou jednoznačné nebo srozumitelné.“

Neexistují dle tohoto návrhu zákona žádné další důvody než uvedené v článku 5 odst. 3, proč by neměl prezident referendum ve stanoveném termínu vyhlásit. Pokud tak neučiní, je nutné to považovat za hrubé porušení ústavního pořádku
Celý čl. 9 odst 1 i 2 je tedy protismyslný, rozporuplný a tím i zbytečný.

Možnosti úprav a doplnění návrhu
Z výše uvedených hledisek posuzování návrhu, je též třeba návrh doplnit o některá ustanovení, která tato hlediska posílí.
K odstranění některých nejasností, vzniklých použitím široce definovatelných pojmů, je třeba provést částečné úpravy znění textu.
Úpravy návrhu

· V písmenu b) odstavec (2) článek 1přesně určit oblasti mezinárodního práva, použitelné pro návrh v písmenu b) odstavec (2) článek 1 a to tak, že znění „z mezinárodního práva“ nahradit zněním „ z imperativní normy obecného mezinárodního práva (ius cogens)“.

Mělo by se jednat hlavně o určitá závazná ustanovení mezinárodního práva (např. zákaz genocidy, mučení, apartheidu, rasové diskriminace a otroctví)

· V písmenu c) odstavec (2) článek 1 znění „do výkonu moci soudní“ nahradit zněním „do nezávislosti v rozhodování soudů".

Omezení v tomto bodě by se mělo týkat jen oblasti nezávislého rozhodování soudů

· Z článku 4 odstavec 1 vypustit písmena a) a b).

Zrušit možnost vyvolat referendum poslancům, senátorům a vládě

· V článku 5 odstavec 1 změnit znění …požadavky v čl. 3 nebo 4 odst. 1… na znění …požadavky v čl. 3 odst. 1, 2 a 3 nebo v čl. 4 odst. 1…

Tím se změní postup pro podání návrhu na referendum takto:
a) petiční výbor oznámí do Ústředního věstníku ČR záměr iniciovat referendum na konkrétní otázku,
b) prezident republiky do měsíce od jeho doručení navrhne Ústavnímu soudu, aby posoudil, zda je položená otázka v souladu s požadavky uvedenými v čl. 1,
c) petiční výbor shromáždí podpisy nejméně 100 000 oprávněných občanů.

· Celý čl. 9 odst. 1 a 2 vypustit.

Celý článek je protismyslný, rozporuplný a tím i zbytečný (viz negativa návrhu)

Doplnění návrhu

· Článek 6 doplnit z hlediska minimalizace nákladů o možnost souběžného konání více referend v jednom termínu

· Článek 7 doplnit z hlediska informovanosti občanů, potřebné k jejich rozhodování, o nový odstavec se zněním ve smyslu:

„ Občané dostanou od příslušného státního orgánu do poštovních schránek v dostatečném předstihu před hlasováním informační brožuru s plným zněním návrhu iniciativy, zákona nebo dílčího návrhu zákona. K tomu informační leták, ve kterém budou zveřejněny argumenty pro a proti“.

· Návrh doplnit o nový článek, který uvede požadavek povinného referenda, kdy referendum musí být povinně vyhlášeno k otázkám, které budou taxativně uvedeny v tomto zákoně a budou se týkat např.:

Ø všech ústavních změn,
Ø přistupování k jakýmkoliv nadnárodním společenstvím a vystupování z nich,
Ø přenechání zásadních částečných pravomocí státu do působnosti nadnárodních společenství.

· Návrh doplnit o nový článek, který uvede možnost Parlamentu podat protinávrh, který bude hlasovaný souběžně s původním návrhem na stejném hlasovacím lístku. Voliči odpovídají na každý návrh samostatně a navíc odpovídají na třetí otázku, tázající se na to, který z návrhů preferují pro případ, že oba návrhy budou schváleny. Nezodpovězené otázky se nezapočítávají, pohlíží se tedy na ně, jako kdyby se volič pro danou otázku referenda nezúčastnil.

Zdůvodnění: Filozofie tohoto modelu vychází z principu, že demokracie je dialog. Parlament může reagovat na návrh lidové iniciativy a tvůrci lidové iniciativy s ním mohou soutěžit o přízeň lidu. Tímto způsobem je možno zvýšit výslednou kvalitu přijatého rozhodnutí a vyhnout se případům těsného schválení petičního návrhu, i když existuje lepší obdobný návrh. Úprava je totožná s úpravou Švýcarska.

· Návrh doplnit o právo občanů podepsat petice elektronicky.

Zdůvodnění: Sběr podpisů se zjednoduší pomocí elektronického podpisu a tato možnost již existuje v ČR pro petice na úrovni EU (Evropská občanská iniciativa).

Způsob hlasování v referendu není v návrhu uveden, je ale třeba možnost podepsat petici elektronicky zohlednit v prováděcím zákoně.

Celkové shrnutí hodnocení
Návrh ve většině bodů vychází ze základních demokratických principů a dává občanům možnost rozhodovat o všech důležitých otázkách přímo prostřednictvím referenda. V návrhu je respektována svrchovaná moc lidu, garantovaná Ústavou ČR. Podle tohoto návrhu bude pro občany referendum v praxi realizovatelné. Návrh neobsahuje závažné překážky, které by použití referenda bránily.
Je však důležité, aby návrh byl doplněn na základě výše uvedených návrhů, které vychází z dokumentu „Základní teze k zákonu o obecném referendu“, který vypracovalo Hnutí za Přímou Demokracii. Zvláště je třeba zdůraznit nutnost doplnění o institut povinného referenda, který řeší rozhodování o otázkách, kdy se použití referenda v rozhodování předpokládá automaticky a občané proto nemusí sbírat podpisy pod petici. Důležitým doplněním je i otázka protinávrhu, který podpoří rozvoj dialogu mezi občany a zákonodárci.

Upozornění
Tato analýza se týká konkrétního návrhu, který předložilo Hnutí Úsvit v rámci současného čistě zastupitelského politického systému v ČR a nekoresponduje v některých bodech s návrhem tezí k obecnému referendu a organizačním schématem procesu průběhu referenda, které HzPD vypracovalo.

Návrh hnutí Úsvit: http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=7&CT=114&CT1=0
Teze HzPD: http://hzpd.comehere.cz/index.php?topic=106.0

Referendum / Základní teze HzPD k Zákonu o obecném referendu

« kdy: Leden 25, 2014, 14:40:01 odpoledne »

Základní teze HzPD k Zákonu o obecném referendu

(dále jen Referendum) na celostátní, regionální i místní úrovni.

1. Občané ČR vykonávají svou občanskou svrchovanost buď zprostředkovaně, prostřednictvím svých volených zástupců, nebo přímo prostřednictvím referenda.

Jen samotní občané rozhodují o tom, kdy se jejich občanská svrchovanost bude vykonávat přímo v referendu.

Komentář: Zákon o obecném referendu je právním nástrojem, který lidu této země umožní uplatnit jeho svrchovanou moc ve státě (bude-li chtít) způsobem, vymezeným dále v bodu 4.
Demokratické rozhodování o běžných otázkách ve volených nebo jmenovaných orgánech (parlament, vláda, místní a krajská zastupitelstva apod.) zůstane nadále zachováno.Přímá demokracie rozhodně nechce navodit stav, kdy o každém detailu bude rozhodováno referendem (nikde ve světě to tak nefunguje). V praxi je v referendech rozhodováno jen o otázkách podstatných, které mohou významně ovlivnit směřování státu a způsoby vládnutí.

2. Druhy používaných referend

Občanská (lidová) iniciativa - státní orgán je povinen vyhlásit referendum, pokud o to požádá ve formě petice dostatečný počet občanů, návrh nemá formální vady a není v rozporu s lidskými právy

Povinné referendum – referendum musí být vyhlášeno k otázkám stanoveným příslušnou zákonnou normou schválenou v referendu. Jedná se otázky týkající se např.:

· všech ústavních změn,
· přistupování k jakýmkoliv nadnárodním společenstvím a vystupování z nich,
· přenechání zásadních částečných pravomocí státu do působnosti nadnárodních společenství,
· u obce rozdělení obce nebo sloučení obcí.

3. Předmět konání referenda nesmí být omezen žádnými podmínkami s výjimkou podmínek, uvedených v bodu 4.

Otázka v referendu musí být položena tak, aby na ni bylo možno odpovědět ANO nebo NE.
Otázka k referendu může být (a) formulována k rozhodnutí konkrétního problému, nebo (b) ve formě konkrétního textu zákona (nebo novely zákona), který má být přijat nebo změněn.

Je-li v případě (a) nutno změnit zákon nebo navrhnout nový, pak je povinností parlamentu předložit do jednoho roku od úspěšného schválení referenda text úpravy stávajícího zákona nebo text nového zákona, zajišťujícího realizaci rozhodnutí referenda, k dodatečnému schválení v novém referendu.
V případě (b) nesmí být po schválení v referendu text navrženého zákona změněn.

Komentář: Svrchovaná moc ve státě náleží lidu a lid musí mít v každém okamžiku nezadatelné právo změnit formu své vlády způsobem, jenž se mu jeví prospěšným.Protože ale všichni chceme žít v právním státě, musí být výsledky referenda zakotveny přehledným a systematickým způsobem v právním řádu.

4. Referendum nesmí být vyhlášeno o otázkách, které jsou v rozporu se základními lidskými právy a svobodami občanů, zejména umožňující diskriminaci občanů na základě rasové příslušnosti, pohlaví nebo náboženské orientace.

Na celostátní úrovni otázka nesmí být také v rozporu s určitými závaznými ustanoveními mezinárodního práva (např. zákaz genocidy, mučení, apartheidu, rasové diskriminace a otroctví). V případě pochybností požádá orgán zodpovědný za provedení referenda o rozhodnutí příslušný nezávislý soud.

Komentář: Stanovování dílčích otázek, k nimž nesmí být referendum vyhlášeno, považujeme za pokus upírat lidu jeho práva. Lid musí mít právo sbírat podpisy pod petici za vyhlášení referenda ke všemu, co uzná za vhodné, a o tom, zda to zakládá diskriminaci, rozhodne příslušný nezávislý soud.

5. Referendum nesmí být vyhlášeno o otázkách nespadajících do samostatné působnosti příslušné územní samosprávy v případě místního referenda (obce, městské části či kraje) a do působnosti vlády a parlamentu ČR v případě celostátního referenda.

Komentář: Občané musejí mít svrchované právo rozhodovat o záležitostech týkajících se jich samých, a to na všech úrovních (obecní, regionální i státní). Je tedy nemyslitelné, aby občané v místním referendu rozhodovali o otázkách s celostátní působností, stejně jako v celostátním referendu nesmí být přípustné rozhodovat o regionálních záležitostech.

6. V referendu je možno zejména:

a) rušit parlamentem schválené zákony,
b) navrhovat a schvalovat nové zákonné normy,
c) odvolávat volené zastupitele či poslance (odvolání se může konat nejčastěji jednou za 1 rok, a to nejdříve za 1 rok po nástupu zastupitele či poslance do funkce,
d) rozhodovat o rozpuštění zastupitelského orgánu,
e) rozhodovat ve věcech patřících do samostatné působnosti samosprávných celků (obce, kraje apod.).

Komentář: Jde o pěti základních způsobů, kterými mohou občané uplatnit svoji svrchovanou moc ve státě.Občané musejí mít právo zrušit zákon, jestliže dospějí k přesvědčení, že nějak poškozuje nebo omezuje jejich zájmy a práva, a schvalovat zákony, navržené nevládní a neparlamentní cestou, pokud usoudí, že jejich znění je v souladu s vůlí a přáním lidu a parlament je odmítá projednat.Jen tak se dopracujeme ke stavu, že psané zákony budou respektovat tzv. „přirozené právo“, tj. to, co občané považují za legitimní a spravedlivé. Velká část občanů (včetně právníků) považuje část zákonů za nelegitimní a nespravedlivé (výhodné jen pro „někoho“) a domnívá se, že parlament svůj hlavní úkol, tj. průběžně zjišťovat vůli lidu a vtělovat ji do zákonů, prostě neplní.Občané musejí mít rovněž právo odvolat s okamžitou platností své volené zástupce, pokud dospějí k přesvědčení, že neplní své volební sliby a jednají v rozporu s nimi. I zde považujeme pokusy o stanovení podmínek, za nichž zastupitelé nesmějí být odvoláni, za pokus upírat lidu jeho práva.

7. Občané mají právo iniciovat referendum formou podpisů pod petici žádající referendum.

Petice může být podepsaná jak fyzicky, tak i elektronicky. Zajištění technických prostředků pro nezpochybnitelné elektronické hlasování musí zajistit státní správa. Zákon o referendu musí stanovit termín, do kdy a který orgán státní správy tyto prostředky zajistí.
Podpisová akce musí být organizována občany bez finanční podpory úřadů, korporací a soukromých nebo státních podniků. Návrh na iniciativu (petici) pro konání referenda, je oprávněn podat každý oprávněný volič, tj. občan České republiky, který dosáhl věku 18 let a nebyl pravomocným soudním rozhodnutím zbaven občanských práv.

Komentář: Právo na iniciování referenda spočívá v tom, že pokud se občanům podaří získat příslušný počet podpisů pod petici dle bodu 7, pak se referendum MUSÍ KONAT! (viz dále bod 8).Náklady na sesbírání podpisů pod petici a její předání příslušnému samosprávnému orgánu hradí občané, kteří petici iniciovali („petenti“).

8. Referendum se musí konat, pokud se podaří získat pod petici níže uvedený počet podpisů oprávněných občanů - voličů v obci, městské části, kraji či celostátně:

a) do 2 000 voličů - 15% voličů (max. 300),
b) do 10 000 voličů - 300 + 10% z voličů převyšujících 3 000 (max. 1 100),
c) do 400 000 voličů - 1 100 + 5% z voličů převyšujících 10 000 (max. 20 600),
d) do 1 500 000 voličů - 20 600 + 2,5% z voličů převyšujících 400 000 (max. 48 100),
e) nad 1 500 000 voličů - 48 100 + 0,6% z voličů převyšujících 1 500 000 (max. 90 100).

Komentář: Požadovaný počet podpisů je vypočten obdobně, jako je tomu v zahraničí.

9. Zastupitelský orgán příslušné úrovně může předložit protinávrh k návrhu uvedenému v petici.

V tomto případě je petiční návrh a protinávrh předložen k hlasování na stejném hlasovacím lístku. Voliči odpovídají na každý návrh samostatně a navíc odpovídají na třetí otázku, tázající se na to, který z návrhů preferují pro případ, že oba návrhy budou schváleny. Nezodpovězené otázky se nezapočítávají, pohlíží se tedy na ně, jako kdyby se volič pro danou otázku referenda nezúčastnil.

Komentář: Úprava je totožná s úpravou Švýcarska. Filozofie tohoto modelu vychází z principu, že demokracie je dialog. Parlament a nižší zastupitelské orgány mohou reagovat na návrh lidové iniciativy a tvůrci lidové iniciativy mohou s nimi soutěžit o přízeň lidu. Tímto způsobem je možno zvýšit výslednou kvalitu přijatého rozhodnutí a vyhnout se případům těsného schválení petičního návrhu, i když existuje lepší obdobný návrh.

10. Referendum se musí konat nejdéle do 6 měsíců od shromáždění příslušného počtu podpisů a jejich odevzdání příslušnému samosprávnému orgánu, v případě celostátního referenda ministerstvu vnitra.

Příslušný samosprávný orgán je povinen zabezpečit konání referenda organizačně i finančně. Při stanovení termínu referenda je zodpovědný orgán povinen dbát na minimalizaci nákladů, zejména souběhem konání více referend nebo souběhem s termínem voleb. Za tímto účelem může být se souhlasem iniciátorů referenda lhůta pro konání referenda prodloužena, maximálně však o 3 měsíce.

Komentář: Petici předají občané reprezentantovi příslušného samosprávného orgánu (starostovi obce, hejtmanovi kraje, ministerstvu vnitra), kteří ji musejí přijmout a kteří musejí zabezpečit organizačně i finančně konání referenda. Náklady spojené s konáním referenda uhradí příslušný samosprávný orgán (obecní úřad, krajský úřad, ministerstvo vnitra).

11. Informovanost občanů ve věci referenda
a) Veřejnoprávní media by měla poskytnout prostor pro rovnou a přiměřenou prezentaci argumentů navrhovatelů a oponentů, obdobně jako je tomu ve volbách
b) Občané dostanou od příslušného státního orgánu do poštovních schránek v dostatečném předstihu před hlasováním informační brožuru s plným zněním návrhu iniciativy, zákona nebo dílčího návrhu a protinávrhu, pokud byl předložen. K tomu informační leták, ve kterém budou zveřejněny argumenty pro a proti

12. Návrh, předložený v referendu ke hlasování, se považuje za schválený, pokud se pro něj vysloví nadpoloviční většina oprávněných voličů, kteří v referendu hlasovali.

Lid může pro přijetí některých typů rozhodnutí schválit referendem jinou potřebnou většinu, například:
a) pro schválení ústavních zákonů referendem: 3/5 většina hlasujících, b) pro schválení změny potřebné většiny pro schváleni návrhů v referendu: jak většina podle stávající úpravy, tak i většina podle úpravy navržené.
Komentář: Jelikož ústavní zákony tvoří rámec demokratického právního státu, je vhodné, aby se tento rámec neměnil tak často, jak tomu může být u běžných zákonů. Z tohoto důvodu se může ukázat vhodným ustanovit pro schválení ústavních zákonů jinou většinu než prostou. Obdobně může být vhodné zajistit, aby institut referenda nebyl v některých oblastech "prakticky zrušen" tím, že budou těsnou většinou zavedeny nereálné podmínky platnosti referenda. Například návrh, který mění potřebnou většinu pro schválení některých změn ústavy z prosté na 9/10, by si vyžádal 9/10 většinu.

13. Referendum je platné bez ohledu na počet zúčastněných oprávněných voličů.

Komentář: Hlasovací právo je právem, nikoliv povinností. Občan, který nehlasuje, se dobrovolně vzdává svého práva ovlivnit svým hlasem přijímané rozhodnutí, které i pro něho bude závazné (svůj hlas dává k dispozici těm, kteří hlasují). Pokusy omezit platnost referenda stanovením minimálního počtu občanů, kteří se hlasování zúčastní, považujeme za omezování práv občanů. Stačí-li ke zvolení poslance jeden jediný hlas, nesmí být pro referendum požadováno více.

14. Výsledky referenda jsou závazné. Rozhodnutí schválená v referendu jsou závazná pro orgány místní správy a nabývají charakter rozhodnutí místních samosprávných orgánů vyšší síly (tj. jsou nadřazena všem ostatním rozhodnutím orgánů místní samosprávy).

Toto ustanovení se v případě celostátního referenda vztahuje i na celostátní zastupitelský sbor – parlament i vládu.

Výsledek referenda lze zrušit pouze jen referendem, a to až po určené době.

Komentář: Výsledek referenda musí být pro všechny zákonem. Jakékoliv pokusy podmínit jeho platnost např. následným schválením zastupitelského orgánu (parlamentu, krajského či místního zastupitelstva apod.) musejí být proto považovány za nepřípustné.Musí zde zkrátka platit zásada „Populus locuta, causa finita“ (Lid promluvil, případ je uzavřen).

15. Maření petiční akce či maření referenda musí být považováno za trestný čin.

Komentář: Do trestního zákoníku musejí být doplněna ustanovení, která budou jakékoliv úmyslné akce, směřující proti smyslu zákona o obecném referendu, kvalifikovat jako trestný čin se zvýšenými trestními sazbami pro občany, kteří se ho dopustí jako veřejní činitelé.

Organizační proces pro iniciativu a referendum

Občané zastoupení petičním výborem podávají návrh na iniciativu příslušnému úřadu, který prověří správnost návrhu po formální stránce. Zároveň posuzuje, jestli návrh není v rozporu s lidskými právy. Po prozkoumání zařadí iniciativu do veřejného registru iniciativ nebo vrátí iniciativu k přepracování nebo zamítne jako nevyhovující. Navrhovatelé mají právo podat stížnost k příslušnému soudu.

Pokud byla iniciativa shledána v pořádku, navrhovatelé iniciativy mají určené období na sběr požadovaného počtu podpisů pod petici, potřebných k podpoře iniciativy. Příslušný úřad podpisy přepočítá a vyhlásí, jestli byl splněn požadavek počtu podpisů.

Pokud je potřebný počet podpisů v petici dostatečný, státní úřad má určité období na přípravu referenda. V této době je vytvořen prostor pro propagaci iniciativy ve veřejnoprávních médiích pro navrhovatele i oponenty. Je vytvořen dostatečný čas na celospolečenskou diskuzi.

Oponent (Parlament, kraj., obecní zastupitelstvo) iniciativy může připravit protinávrh, o kterém se bude hlasovat zároveň. Příslušný stání orgán připraví brožuru úplným zněním návrhu iniciativy, zákona, nebo částečným návrhem. Zároveň připraví informační leták s argumenty pro a proti za spolupráce s navrhovateli a oponenty. Tyto materiály potom dostanou občané do schránky v dostatečném předstihu před konáním hlasování. Příslušný orgán vyhlásí datum konání hlasování.

Z ekonomických důvodů je referendum příslušným orgánem pokud možno vyhlášeno současně s jinými volbami nebo referendem k jinému tématu. Voliči odpovídají na jednotlivé položené otázky buď ANO nebo NE. Pokud se pro návrh vysloví prostá většina zúčastněných voličů, je referendum platné a závazné pro všechny dotčené státní orgány.

Příslušné státní orgány připraví v určeném termínu podmínky pro zapracování schváleného návrhu do legislativy, tak aby termín účinnosti právní normy byl v souladu s běžným postupem při zavádění zákonů či vyhlášek schválených zastupiteli.

HzPD fórum

Novinky: