HzPD fórum

Všeobecná kategorie => Referendum => Téma založeno: LáďaŠ Únor 15, 2014, 17:37:50 odpoledne

Název: Analýza HzPD k návrhu zákona o celostátním referendu od Hnutí Úsvit
Přispěvatel: LáďaŠ Únor 15, 2014, 17:37:50 odpoledne
 Analýza HzPD k návrhu ústavního zákona o celostátním referendu, podaného poslanci Parlamentu ČR z Hnutí Úsvit Tomia Okamury jako sněmovní tisk č. 114/0
 
Hodnocení návrhu má za cíl poukázat na klady, zápory a možnosti doplnění a úprav návrhu zejména z hlediska naplnění článku 2 Ústavy ČR, odstavců 1a 2:
 1) Lid je zdrojem veškeré státní moci; vykonává ji prostřednictvím orgánů moci zákonodárné, výkonné a soudní.
 2) Ústavní zákon může stanovit, kdy lid vykonává státní moc přímo.
Návrh zákona bude též posuzován z hlediska reálné použitelnosti referenda občany v praxi.
Analýza si všímá i některých pojmů, jejichž obsah se dá vykládat velice široce a mohou tak omezovat rozhodovací suverenitu lidu v referendu
 
1.    Pozitivní principy návrhu
 
  K písmenům b) a c) odstavec 2 čl. 1 je dílčí výhrada, která je rozvedena v části negativa návrhu
  
  
  
2.    Negativa návrhu
 
  Pojem „mezinárodní právo“ je tak široký
(definice: „Mezinárodní právo je soubor pravidel, které státy nebo národy uznávají jako závazné pro jejich vzájemné vztahy, a to včetně jejich vztahů s mezinárodními organizacemi. Mezinárodní právo je obyčejně včleněno do dohod mezi svrchovanými státy, a/nebo od takovýchto dohod odvozeno.“ Více na https://e-justice.europa.eu/content_international_law-10-cs.do (https://e-justice.europa.eu/content_international_law-10-cs.do),
že může být i v rozporu s písmenem c) odstavec (1) článku1 návrhu, kdy lid rozhoduje v referendu o souhlasu k ratifikaci nebo výpovědi mezinárodní smlouvy.
Zvláště v rámci EU nemusí občané souhlasit se zaváděním některých právních norem do české legislativy. V důsledku výše uvedeného principu, by nemohli svůj nesouhlas uplatnit v referendu.
Příkladem může být otázka přijetí/ nepřijetí Eura v České republice.
  Obsahem pojmu „výkon moci soudní“ může být považován např. i způsob volby soudců. Není důvod, proč by občané nemohli požadovat změnu způsobu volby soudců, jejich jmenování aj. Pojem je tedy širší a omezuje v některých oblastech právo občanů rozhodovat o nich v referendu.
  Referendum, jako nástroj přímého rozhodování lidu, je protiváhou k nepřímému rozhodování v zastupitelských orgánech. O tom, kdy k rozhodování lid použije referendum, rozhoduje jen on sám, ze své svrchovanosti uplatnit svou moc. Privilegium pro politiky a vládu vyvolat referendum se staví proti tomuto demokratickému principu.
Tím, že politici dostanou možnost vyvolat jednoduše referendum, bude zpochybněna rozhodující většina v Parlamentu. Každá opozice, přehlasovaná ve sněmovně, bude potom moci jakýkoliv zákon vetovat vyvoláním referenda. Tímto postupem ale potom referendum, jako nástroj přímého rozhodování, ztrácí smysl a stane se vyděračskou pomůckou pro politické hrátky.
 
  a)    petiční výbor oznámí do Ústředního věstníku ČR zahájení sběru podpisů,
b)    petiční výbor shromáždí podpisy nejméně 100 000 oprávněných občanů,
c)    prezident republiky do měsíce od jeho doručení navrhne Ústavnímu soudu, aby posoudil, zda je položená otázka v souladu s požadavky uvedenými v čl. 1.
Tento postup znevažuje úsilí navrhovatelů referenda při sbírání podpisů. Ti vynaloží mnoho času, peněz a práce při sbírání podpisů a poté se může stát, že Ústavní soud rozhodne o tom, že navržená otázka bude nepřípustná. Mělo by tedy dojít nejdřív k prověření otázky soudem a poté teprve ke sbírání podpisů.
 
  a dále odst. (2): “Návrh Ústavnímu soudu podle odstavce 1 nelze podat, jestliže Ústavní soud již rozhodl, že návrh na vyhlášení referenda je nepřípustný nebo že navržené otázky, které mají být v celostátním referendu předloženy, nejsou jednoznačné nebo srozumitelné.“
 
Neexistují dle tohoto návrhu zákona žádné další důvody než uvedené v článku 5 odst. 3, proč by neměl prezident referendum ve stanoveném termínu vyhlásit. Pokud tak neučiní, je nutné to považovat za hrubé porušení ústavního pořádku
Celý čl. 9 odst 1 i 2 je tedy protismyslný, rozporuplný a tím i zbytečný.

 
 
Možnosti úprav a doplnění návrhu
Z výše uvedených hledisek posuzování návrhu, je též třeba návrh doplnit o některá ustanovení, která tato hlediska posílí.
K odstranění některých nejasností, vzniklých použitím široce definovatelných pojmů, je třeba provést částečné úpravy znění textu.
Úpravy návrhu
  Mělo by se jednat hlavně o určitá závazná ustanovení mezinárodního práva (např. zákaz genocidy, mučení, apartheidu, rasové diskriminace a otroctví)
  Omezení v tomto bodě by se mělo týkat jen oblasti nezávislého rozhodování soudů
  Zrušit možnost vyvolat referendum poslancům, senátorům a vládě
  Tím se změní postup pro podání návrhu na referendum takto: 
a)    petiční výbor oznámí do Ústředního věstníku ČR záměr iniciovat referendum na konkrétní otázku,
b)    prezident republiky do měsíce od jeho doručení navrhne Ústavnímu soudu, aby posoudil, zda je položená otázka v souladu s požadavky uvedenými v čl. 1,
c)    petiční výbor shromáždí podpisy nejméně 100 000 oprávněných občanů.
 
  Celý článek je protismyslný, rozporuplný a tím i zbytečný (viz negativa návrhu)

 
Doplnění návrhu
  „ Občané dostanou od příslušného státního orgánu do poštovních schránek v dostatečném předstihu před hlasováním informační brožuru s plným zněním návrhu iniciativy, zákona nebo dílčího návrhu zákona. K tomu informační leták, ve kterém budou zveřejněny argumenty pro a proti“.
  
Ø  všech ústavních změn,
Ø  přistupování k jakýmkoliv nadnárodním společenstvím a vystupování z nich,
Ø  přenechání zásadních částečných pravomocí státu do působnosti nadnárodních společenství.
 
 
Zdůvodnění: Filozofie tohoto modelu vychází z principu, že demokracie je dialog. Parlament může reagovat na návrh lidové iniciativy a tvůrci lidové iniciativy s ním mohou soutěžit o přízeň lidu. Tímto způsobem je možno zvýšit výslednou kvalitu přijatého rozhodnutí a vyhnout se případům těsného schválení petičního návrhu, i když existuje lepší obdobný návrh. Úprava je totožná s úpravou Švýcarska.
 
 
Zdůvodnění: Sběr podpisů se zjednoduší pomocí elektronického podpisu a tato možnost již existuje v ČR pro petice na úrovni EU (Evropská občanská iniciativa).
 
Způsob hlasování v referendu není v návrhu uveden, je ale třeba možnost podepsat petici elektronicky zohlednit v prováděcím zákoně.
 
Celkové shrnutí hodnocení
Návrh ve většině bodů vychází ze základních demokratických principů a dává občanům možnost rozhodovat o všech důležitých otázkách přímo prostřednictvím referenda. V návrhu je respektována svrchovaná moc lidu, garantovaná Ústavou ČR. Podle tohoto návrhu bude pro občany referendum v praxi realizovatelné. Návrh neobsahuje závažné překážky, které by použití referenda bránily.
Je však důležité, aby návrh byl doplněn na základě výše uvedených návrhů, které vychází z dokumentu „Základní teze k zákonu o obecném referendu“ (http://hzpd.comehere.cz/index.php?topic=106.0), který vypracovalo Hnutí za Přímou Demokracii.  Zvláště je třeba zdůraznit nutnost doplnění o institut povinného referenda, který řeší rozhodování o otázkách, kdy se použití referenda v rozhodování předpokládá automaticky a občané proto nemusí sbírat podpisy pod petici. Důležitým doplněním je i otázka protinávrhu, který podpoří rozvoj dialogu mezi občany a zákonodárci.
 
 
Upozornění
Tato analýza se týká konkrétního návrhu, který předložilo Hnutí Úsvit v rámci současného čistě zastupitelského politického systému v ČR a nekoresponduje v některých bodech s návrhem tezí k obecnému referendu a organizačním schématem procesu průběhu referenda, které HzPD vypracovalo.
 
 
 Návrh hnutí Úsvit:  http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=7&CT=114&CT1=0 (http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=7&CT=114&CT1=0)
Teze HzPD: http://hzpd.comehere.cz/index.php?topic=106.0